Národopisné muzeum v Aši
Objevte historii a tradice
Hlavní sídlo ašského Muzea se nachází v budově „zámečku“ v Mikulášské ulici. Budova poskytuje zázemí krátkodobým výstavám, textilní expozici a depozitářům.
Národopisná expozice nalezla své místo v prostorách bývalé Městské knihovny na Poštovním náměstí. Jelikož část budovy sloužila do roku 2006 také jako hasičská zbrojnice, vžilo se pro tuto budovu označení „hasičárna“.
Význam expozice národopisného muzea
Muzeum zaujímá celé první patro hasičárny. Prezentuje zde krátkodobé výstavy, nejstarší artefakty ašského regionu (Odpočívající Ježíš Kristu a náhrobky Anny z Witzlebenu a Eustacha z Zedtwitz, všechny artefakty pochází ze 16. století) a v neposlední řadě předměty denní potřeby převážně z 19. a 1. poloviny 20. století. Muzeu zde slouží i tzv. „Vitrážový sál“, přednášková místnost s 60 místy k sezení.
Ašské muzeum pořádá tematické výstavy, přednášky a podporuje badatele. Vede centrální evidenci kamenných křížů a drobných památek České republiky. Spolupracuje se Společností pro výzkum kamenných křížů a pořádá setkání badatelů zajímajících se o drobné památky.
Exponáty
Zajímavosti z naší sbírky
in.č. 1231 - Fotografie Aše z r. 1910
Pohled na Aš ze západu z úpatí Selbského vrchu. Vlevo věž katolického kostela. Stav z r. 1910.
Betlémové figurky z modrotisku
Betlémové figurky zhotovené paní Marií Smetkovou.
Korpus a hlavičky z makovic, oblečení z modrotiskové tkaniny. Ozdobeno paličkovanou krajkou a suchými květinami.
Průměrná výška postav: 20 – 23 cm.
in.č. 4284 - Bronzová medaile k výročí 400 let reformace
Avers: profil M. Luthera s letopočty 1519 1917, orámovaný vavřínovým věncem. Signováno Martin Götze.
Revers: sepjaté ruce obkroužené hadem, zhora slétající holubice s gloriolou, nápisy GOTT HELFE MIR. Vyryto: Rob. Ball, Berlin
in.č. 4299 - Znak Aše
Olejomalba na dřevěné desce znázorňující ašský znak.
Na béžovém pozadí vymalován modrý, dvakrát dělený, profilovaný štít se třemi lipany a pěticípou hodnostní korunou.
Štít je opsán letopočtem 1765. Ve spodní části obrazu modrý pás s bílým nápisem frakturou: Stadt Asch. Vsazeno v prostý dřevěný rám.
in. č. 4312 - Model Bismarckovy rozhledny
Dřevěný model ašské rozhledny vyřezal roku 1917 ašský rodák Johann Wilhelm Rossbach. Na dřevořezbě jsou patrné detaily pamětní desky, Bismarckova reliéfu, hromosvodu a schůdků na střeše. Zábradlí na vyhlídkové plošině se nedochovalo.
autor: Johann Wilhelm Rossbach (* 21.8.1883 Aš - † 9.11.1968 Augsburg)
datace 1917
rozměry: v = 22 cm
19. 6. 2024 si připomínáme 120. výročí oficiálního otevření ašské rozhledny.
in.č. 0877 - Štoček na označování papíru
Dřevěný štoček s vyobrazeným Zedtwitzovským erbem. Erb se nachází mezi dvěma akantovými větvičkami. V úrovni koruny s klenoty lze přečíst písmena V. a Z., ve spodní části štočku zase slova von Grün.
Datace - nejspíše konce 18. století.
Doubravská papírna platila ročně zedtwitzovské vrchnosti 16 zlatých rýnských splatných na Sv. Michala a Sv. Martina. Místo peněžního obnosu však odváděla 2 rysy papíru, tzn. Že jeden arch papíru stával na konci 18. st. přibližně 1 krejcar. (1 zlatý rýnský = 60 krejcarů)
Tyto dřevěné štočky se používaly k označování kvality a druhu papíru na jednotlivé archy, knihy, rysy a balíky. Jedna kniha obsahovala 24 půlených archů, 20 těchto knih tvořilo jeden rys papíru a 10 rysů jeden celý balík; v jednom balíku bylo tedy 4800 archů papíru. Po zabalení do balícího transportního papíru a dřevěné bedny či ohrádky, která měla balík chránit před poškozením byl celý balík označen výše zmíněným štočkem.
Dům čp. 635
Historie budovy muzea
Budova čp. 635 na Poštovním náměstí slouží občanům Aše od 18. října 1931. Tato památkově chráněná budova byla navržena architektem Emilem Röslerem z Plavna a sloužila jako městská knihovna a zbrojnice městských dobrovolných hasičů a záchranářů. Město Aš ji nechalo postavit na místě dřívější požární zbrojnice.
Knihovna byla umístěna ve druhém nadzemním podlaží, kde se nacházely sklad a výdejna knih, čítárna, přednáškový sál, kancelář ředitele, šatna a sociální zařízení. Hasiči využívali zbytek budovy – od sklepa až po půdu. Ve sklepě byly skladové prostory a kotelna, žlab na mytí a tlakování požárních hadic. První nadzemní podlaží obsahovalo dílnu, sklad, místnost pro službu konající hlídku se sociálním zázemím a garáže pro hasičskou techniku a dvě sanitky městských záchranářů. Třetí nadzemní podlaží bylo určeno pro ubytování mužstva a konferenční místnost hasičského sboru. Architekt Rösler umístil věž na sušení hadic do těla schodiště budovy, což dnes odpovídá umístění výtahu.
Po 2. světové válce se knihovna z budovy vystěhovala a uvolněný prostor začal využívat hasičský sbor. Hasiči budovu opustili v březnu 2006, poté ji začalo využívat město pro své potřeby. Garáže využívá městská policie a městský úřad. V druhém nadzemním podlaží se nachází národopisná expozice ašského muzea a ve třetím nadzemním podlaží městské byty.
Emil Rösler, narozen 31. prosince 1874 ve Vlčí Hoře (okres Děčín), zemřel roku 1954 v saském Plavně. Ve 20. letech 20. století se usídlil v Plavně, kde si založil architektonickou kancelář. Jeho návrhy budov nalezneme v saském i českém příhraničí (Drážďany, Plavno, Aš, Děčín, Rumburk).